〈Ostara/Ístra〉
… oheň, světlo, březen, šťavnatost, vášeň, odvaha, zrození mládí, očista, plodnost – potenciál či schopnost tvořit, zapálit, požádat o odvahu, probuzení všech živlů, elixír znovuzrození, …
Když je den rovný noci .
Už je tu zas ten čas kdy noc ustoupila slunci, jaro začíná.
Jak naši předci poznali, že přišel čas, kdy je slunce přesně na svěrovém rovníku a přechází z jižní polokoule na severní? Používali k tomu jednoduchou pomůcku – dlouhá tyč, sloup nebo vysoký kámen zaražený kolmo k zemi. Ve chvíli kdy stín toho sloupu 〈konec stínu〉 ,,kreslí“ přímku místo hyperboly nestává rovnodennost. Slunce v tento den vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. A protože jako každé období oslavovali, tak i jarní rovnodennost měla své tradice, některé se dochovali do dnes a krásně se nimi můžeme inspirovat.
Zima umírá …
Typické je vynášení Smrti 〈 Moreny, Mory, Mořeny, Mařeny, Smrtholky, ..〉 její jméno je nejspíš odvezeno od slovního kořene mor, mar čili smrt. Představovala zimu, jejíhož konce se už lidé nemohli dočkat. Symbolicky se jí tedy zbavovali. Tato tradice sahá hodně do minulosti. Ve 14. století pražští církevní hodnostáři vydali zákazy pro tento zvyk, kterého se účastnili i duchovní představitelé, neb je tento zvyk hanebným zlozvykem. Z tohoto původně magického obřadu se postupem času stala spíš zábava.
Postavu Smrti představovala figurína, v některých krajích se jednalo o malou loutku, jinde se velikostí blížila postavě člověka. Zdobila se dívčími šaty, pentlemi, korále měla z vyfouklých vajec nebo prázdných ulit 〈symbolů smrti〉 . Průvod vynesl figurínu – symbol smrti, nemoci, bídy a všeho zlého – za vesnici a hodili ji do potoku či řeky. Tam kde to nebyl svrhly jí ze skály.. Zpáteční cestou do vesnice přinášeli rašící větvičky, zdobené pentličkami. S nimi pak chodili průvod od domu k domu, ohlašovali konec zimy. Tančilo se, zpívalo a hodovalo.
Magické kočičky
Odpradávna byly symbolem přicházejícího jara. Používali se k různým obřadům zdraví, bohaté úrodě, novým přírůstkům.
Živá voda
Velký význam se připisoval rituálnímu očisťováni. Časně ráno za kuropění se chodilo mlčky omývat ranní rosou nebo se šli omýt k potoku. Působilo to proti nemocem. Největší ozdravný účinek prý měla voda ze soutoků.
Hospodyně doma vše omyli, očistily, vše staré již nepotřebné vyhodili nebo spálili.
Ohně
Samozřejmě ani tento element nemohl chybět, nechyběl ani u Slovanů, Keltů či Germánů, při žádné oslavě kola roku. Oheň byl pokaždé symbolem božského slunce.
Slunce je život, životní síla, teplo, symbolizuje vůli, individualitu. Protože : oheň – světlo – informace – vědomí – myšlenka, to vše je energie, která tvoří vše co je, bylo a bude. Světlo je motorem všeho dění na zemi.
Při oslavách se pálili velké ohně, celá vesnice se scházela. Poté si odnášeli uhlíky, měli magickou moc, ochraňovali stavení před vyhořením, pole před kroupami, povodněmi a dalšími pohromami.
Červené kraslice
Vejce symbolizují plodnost a znovuzrození. Barví se plná vejce. Žloutek, jako zlatá koule reprezentuje Boha slunce. Bílá barva panenství, skořápka zase Bohyni.
Zajímá vás podle čeho získaly tyto svátky název ,,červené svátky,,? Během tohoto svátku se barvila vajíčka na červeno. Barva symbolizující krev – životní sílu, oheň – dozrálé ovoce, lásku, obnovu, znovuzrození, ale i smrt, tedy současně začátek i konec.
Proto byla od 7. do 11. století vkládána do hrobů, často do klína zemřelého. Archeologové je našli z období Velké Moravy, ale i na místě z přemyslovských knížat. Nejstarší nález u nás zdobeného vajíčka pochází z pohřebiště ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku.
Rituály
Rituály, mohou být očistné, povzbuzující, ukončující, odpoutávající, zanechávající. Nebo jen poděkovat za to co mám, kým jsem, co mohu, co jsme zažili.
Březové koště.
Za včasu než půjde bříza do mízy si nařezejte větvičky, již v tuto chvíli můžete mluvit s břízou, poděkovat jí za krásný dar.
Až budete tvořit koště myslete na záměr, k čemu všemu vám bude sloužit.
Doporučuji svazovat přírodním motouzem, až koště trochu seschne budete dotahovat/ utahovat ještě jednou.
Když přijde čas na rituál, vezměte koště do náruče a spojte se s ním. 〈 Koště umí spousta věcí, vymete nečistoty, prach, pavučiny, nepotřebné tvory, pročistí , rozjasní, dodá krásu, …〉 Nechte ať vás vede, ať tvoří pohyby.
Po skončení rituálu mu poděkujte, poté si ho můžete nechat a kdykoliv jakkoliv použít, nebo ho vraťte do přírody.
Země a slunce.
Země: symbol pevnosti, opory, znovuzrození, tepla, šťavnatosti, moudrosti, je tu vždy pro nás, …
Slunce: teplo, koule, světlo bez kterého by žádný život nebyl, …
Položte se na zem, nebo se jen bosky postavte. Vnímejte tu sílu, nadechujte jí do sebe, do každé buňky svého těla. I my jsme součást země.
Roztáhněte ruce, jako když někoho vítáte. Spojte se se sluncem, nadechujte jeho moudrost do každého kouta svého těla, nechte prosvětlit každou buňku.
Dejte si na to čas, užijte si to. Děkuji, děkuji, děkuji.